Haarlem

Velký kostel na velkém náměstí. A taky velký větrný mlýn přímo u kanálu v centru. To nás mělo čekat v Haarlemu. A taky že čekalo. Zakotvili jsme hned vedle mlýnu, pokusili se (neúspěšně) zaplatit parkovné/kotevné a vyrazili na obhlídku. Podvečerní slunce vyšnořilo město do ještě krásnějšího kabátku a my se kochali nejen velkým náměstím a impozantním kostelem s nezvyklou věží s vodorovným bidlem na prápory a jakoby královskou korunkou, ale i pitoreskností místních uliček a cyklistů nejrůznějšího provedení.

Vráťa celou dobu hledal druhou věž s královskou korunkou a my mu vsichni vysvětlovali, že takhle zvláštní věž může být jen jedna. Jedna na světě, natož v jednom malém městě. No nakonec se ukázalo, že má kapitán pravdu. Jsou tu dvě, skorem stejně provedené a vyzdobené, 300 metrů od sebe, jedna šedá a jedna bílá.

Amsterdam

"Ááámsterdááám, vím že se blížííí, jako andělééé, ať z nebe se snesou a povííí jak najííít Ááámsterdááám..." si zpíváme před vjezdem tamtéž. Písnička je to pěkná, interpretka sice trochu blbne, ale na situaci na lodi pasovala dokonale. Jako ta písnička...

Oběhli jsme centrum a nasáli atmosféru. Zvláštní se nám zdálo, že většina nevěstinců byla hned vedle kostela a prostituce měla i své informační středisko a plastiku osahávaného dámského ňadra v bronzu vyvedenou a do chodníku zasazenou. Dokonalé...

Milé bylo i připomenutí močení do PET flašky formou zákazu močení mimo PET flašku pod pokutou 100 €. Zřejmě aby nebyly tak skvělé prostředky obcházeny. Jistě měl být pořádek podpořen i zákazem popíjení alkoholu. Při pohledu na stav ulic bylo více než zřejmé, že minimálně tento poslední zákaz je zcela ignorován. A obáváme se, že i ten předposlední...

Další fotky už bez komentáře. Každopádně se návštěva Amsterdamu náramně vydařila.

Naarden

Druhá kanálová plavba měla za cíl Naarden. Co bychom byli za Čechy, abychom minuli působiště Jana Amose. 

Jenže člověk míní a přístaviště mění. Zakličkovali jsme dovnitř a tam se ukázalo, že nikde není místo. Dnes se tu totiž konaly dvě akce a tak se sem nevešla ani lodicka. Co se dá dělat, nocujeme na protilehlém ostrůvku, co vypadal jako korálový. Tvarem, nikoliv vodou, bo ta nebyla tyrkysová ani trošičku.

Volám do maríny, jestli bude volná alespoň ráno. Prý až po poledni. Takže na rozdíl od Komenského my asi Naarden nenavštívíme. Vyrazíme brzo ráno směr Amsterodam.

Pohoda

Pokud chce člověk jedním slovem charakterizovat místní atmosféru, pak nelze vybrat jiné, než pohoda. Plujete si po kanále, každá loď i kolemjdoucí na vás s úsměvem mávají, na zahrádečkách si lidé čtou knížky a ani ti vám neváhají zamávat. Všude šlapou lidi na kolech, ale i v tom ježdění je pohoda. Žádná zarputile předkloněná těla, všichni si zpříma sedíc užívají jízdu na pohodlných pérovaných sedlech.

Kapitánky

Kapitáni tu na fotkách už byli. Dnes přidáme kapitánky, někdejší plavčice...

Večerní koupel

Říhovci nechtěli, ale my neodolali koupeli při západu slunce. Byla skvělá...

Batohy na stožárech

Všude tu visí batohy a kabelky na stožárech u obytných domů. Moc nás zajímalo, proč. A tak jsme dumali a dumali a nakonec jsem vyzpovídal dvě slečny na ulici. Pozdravil jsem a optal se, zda mohu mít jednu otázku. Zjevně jsem je překvapil, či spíše polekal. Rychle jsem upřesňoval, že nejde o nic osobního a přeptal se na batoh na bidle s praporem. 

Tak prý to věší maturanti v čase státnic, tedy spíš po jejich úspěšném zvládnutí. Raději jsem se neptal, co (či koho) věší ti neúspěšní...

P. S.

Moc by mne zajímalo, jaké nebezpečné otázky se ty pouliční holky ode mne bály.

První kanálová plavba

Je ráno. Slunce svítí jako stomiliónová žárovka a šašouři jedou na výlet. Oblékli si slušivé námořnické oblečky, absolvovali lodní instruktáž pana majitele, nastavili se objektivům fotografů a pod vedením zkušeného kapitána vyrazili na svou první plavbu. 

Bylo nádherně. Počasí jako malované, krajina jako malovaná a domečky a zahrádky se ještě všechno to malované snažily přetrumfnout. Sjeli (nebo snad spluli?) jsme dolů pod Utrecht, hlavním kanálem nad centrum a pak Vechtem k historické části města. Tu jsme ale už prozkoumali celkem důkladně včera večer pěšmo, proto u křižovatky se zdymadly otáčíme a pokračujeme Vechtem na sever k našemu odpolednímu cíli - Loosdrechtse Plassen.

Objedeme vodní plochu bičovanou větrem kol dokol a kotvíme poblíž vjezdu. Slunce zapadá a my nad vínkem rozjímáme, jaký to byl dnes krásný den...