Gouda ranní aneb festival oranžových bochníků

Celý program okružní plavby Holandskem, tedy části Nizozemska, byl podřízen čtvrtečním sýrovým trhům v Goudě. I pan majitel lodi hned pochopil, proč okružní trasu, která se zpravidla krouží ve směru hodinových ručiček, my poplujeme proti.

Dnes ráno přišel den Dé. Dorůžova vychrupáni v samém nejrušnějším centru Goudy, kde byl klídek jak u nás na lesní samotě, vyrážíme po snídani směr centrální náměstí s překvapivým názvem Markt.

Přestože je sotva devět (a trh začíná v devět), je z náměstí už slyšet ruch. Vcházime a hledáme sýry. Všude jsou ale jen stánky s cetkami. Kvůli tomu jsme otáčeli směr celé plavby? Kvůli tomu jsme druhou půlku plavby spěchali, jen abychom tu byli včas? Zklamaně obcházíme náměstí. A hele na druhé straně prosvítá cosi plamatého oranžového. Od kostela po okraj náměstí se táhnou dvě řady bochníků, mezi nimi povoz s žebřiňákem a černým koněm. A taky pán v klobouku v kanárkově žlutém obleku a červených botech. Snad to měla být barva sýra, ale v Riu karnevalové švadleny nechytily správný odstín.

Pak už bylo vše podle našich představ. Nakoupili jsme tuny sejrů, shlédli sýrovou šou, kanárek k tomu vícejazyčně vyprávěl o holandské sýrové historii, děvčata v krojích pózovala, staříčci předváděli smlouvání trhovců, kontrola kvality děrovala bochníky a na závěr hrála hudba místní klasické hity, při kterých se všechny přihlížející stařenky houpaly v bocích. K tomu připočtěte výborné kapučíno s mlsáním v podobě pohárku se šlehačkou a sirupem, kterým tu lepí tradiční oplatky a je jasné, že jsme s dopolednem v Goudě byli nadmíru spokojeni.